Na Staroměstském náměstí stojí od roku 2020 obnovený Mariánský sloup. Původní sloup tu stál od roku 1650. Na jeho vrcholu se tyčí socha Panny Marie. U paty sloupu bojují čtyři andělé s démony. Každý démon představuje jednu z pohrom. Lev je válka. Bazilišek je mor. Drak je hlad. Had je hereze.

Sloup nechal postavit císař Ferdinand III. jako poděkování za odražení švédského obléhání Prahy v roce 1648, na samém konci třicetileté války. V jeho podstavci byl ukryt vzácný gotický obraz Panny Marie Rynecké. K němu se Pražané modlili během nejhorších dnů obléhání. Sloup také sloužil jako sluneční hodiny. Jeho stín ukazoval přesné pražské poledne.

Třetího listopadu 1918, jen několik dní po vzniku Československé republiky, dav demonstrantů sloup strhl. Vedl je žižkovský anarchista Franta Sauer. Věřili, že sloup symbolizuje habsburskou nadvládu a porážku na Bílé hoře. Ve skutečnosti ale sloup s Bílou horou neměl nic společného. Byl postaven o třicet let později a připomínal obranu Prahy.

Stržení sloupu vyvolalo vlnu rozporuplných emocí. Někteří Pražané jásali. Jiní plakali. Debata o obnově sloupu trvala celé století. Teprve v roce 2020 byl sloup znovu postaven a v roce 2024 doplněn sochami andělů.

V Praze stojí i další morové sloupy. Nejznámější je sloup Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí z let 1713 až 1715. Vznikl po odeznění morové epidemie jako prosba o ochranu. Na morových sloupech stojí sochy patronů proti moru. Svatý Roch, svatý Šebestián a svatý Karel Boromejský. Sloupy připomínají doby, kdy Praha čelila smrtícím nákazám.