Dům U České orlice, též známý jako Bubnovský dům, je fascinující svědek proměn pražského Starého Města. Jeho historie je rozdělena na dvě zásadní etapy. Původně na tomto místě stála gotická stavba, jejíž existence je doložena již v roce 1357. Od 15. století nesla jméno „U Pštrosa“, ale skutečný věhlas získala, když ji v roce 1536 získal významný šlechtický rod Bubnů z Litic. Ti ji nechali přestavět v barokním slohu, čímž jí vtiskli podobu, která přetrvala po staletí a dala jí i její druhé, dodnes používané jméno – Bubnovský dům. Avšak s příchodem pražské asanace, rozsáhlého projektu modernizace a hygienizace města na konci 19. století, osud původní budovy byl zpečetěn. V roce 1896 byla stržena, aby uvolnila místo novostavbě.
Zadání nové budovy se ujal pražský lékař MUDr. Čeněk Klika s manželkou Matyldou, kteří si přáli moderní bytový dům s ordinací. Architektonický návrh byl svěřen významnému česko-rakouskému architektovi Friedrichu Ohmannovi, tehdejšímu profesorovi Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Stavbu realizoval stavitel Quido Bělský a o působivou fasádní výzdobu se postaral sám Mikoláš Aleš, což dodalo domu mimořádnou uměleckou hodnotu. Dům byl dokončen v letech 1896–1897 a stal se nejen rodinným sídlem, ale i důležitým mezníkem v české architektuře, předznamenávajícím nástup secese. Jeho umístění na Královské cestě, historické trase korunovačních průvodů českých králů, podtrhuje jeho význam v kontextu pražských dějin. Od roku 1958 je dům chráněn jako kulturní památka a je nedílnou součástí památkové rezervace Praha, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Ačkoliv se k novostavbě domu nevážou specifické legendy, jeho jméno a historie odkazují na bohatou minulost místa a jeho dávné majitele, čímž se stává živým svědectvím pražských pověstí. Dnes je v soukromém vlastnictví a nabízí moderní nebytové prostory, avšak s plným respektem k jeho historickému a architektonickému odkazu.

Dům U České orlice představuje pozoruhodnou ukázku historismu konce 19. století, kombinující novogotické a novorenesanční prvky, a je zároveň považován za důležitou předzvěst české secesní architektury. Jeho fasády jsou mistrovským dílem detailu a symboliky. Hlavní průčelí, směřující do Ovocného trhu, je tříosé a dominuje mu novogotický styl. Ve střední ose se ve druhém a třetím patře vypíná arkýř, který je zakončen malebným atikovým obloučkovým štítem. Pod arkýřem se na kamenné konzole nachází motiv anděla držícího štít. Fasáda je bohatě zdobena kamennými reliéfy v parapetech a sgrafitovou výzdobou s motivy lva, orlice a florálními ornamenty, které dodávají budově majestátní vzhled. Vstupní edikula je náročně tvarovaná, v novorenesančním duchu, a nese nápis "Zde slove U české orlice" spolu se jmény architektů F. Ohmanna a Q. Bělského.
Fasáda do Celetné ulice je čtyřpatrová a tříosá, rovněž v pozdně novogotickém stylu. Její okna ve třetím patře připomínají pozdní gotiku a balkon je nesen robustními krakorci. Zdejší sgrafitová výzdoba zahrnuje datovací nápis "15. IV. Q. B., F. O." a "Léta Páně MDCCCXCVII" (1897), což připomíná dokončení stavby. Součástí této fasády je i novorenesanční dřevěný výkladec z roku 1994, citlivě zapadající do celkového konceptu. Atika je segmentově prolomená a má renesanční charakter. Celá stavba je zhotovena ze zdiva a její mobiliář je rovněž památkově chráněn, což podtrhuje komplexní památkovou hodnotu celého objektu.