V srdci Starého Města pražského, kde se historie snoubí s tepem současného života, stojí dům, který po staletí tiše vypráví příběhy města – dům U Zlatého anděla. Na adrese Celetná 588/29, v nároží ulic Celetná, Králodvorská a Templová, se tyčí tato impozantní čtyřkřídlá stavba, která je od roku 1958 hrdě chráněnou kulturní památkou a nedílnou součástí památkové rezervace Praha, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

Jeho kořeny sahají hluboko do středověku, do doby, kdy se na jeho místě rozkládalo nejméně pět menších domů. První písemná zmínka o nárožním domě se objevuje již v roce 1333, což svědčí o jeho dávné existenci. Pod dnešní budovou se skrývá fascinující labyrint gotických sklepů, z nichž ty nejstarší pocházejí pravděpodobně z první poloviny 14. století. Tyto tajemné prostory dokonce naznačují možnou přítomnost rytířského řádu templářů, což dodává místu nádech dávných legend a neprozkoumaných tajemství.

Osud domu se dramaticky změnil v roce 1663, kdy jej, spolu s dalšími třemi domy v této lokalitě, zničil ničivý požár. V té době byl majetkem Bohuchvala Berky z Dubé. Z popela však povstala nová, barokní stavba, jejíž vznik se datuje buď do druhé poloviny 17. století, nebo do doby kolem roku 1725, kdy je dům uváděn jako nově postavený. Z původního hostince „Na Nové hospodě“, který si získal značnou popularitu, se v roce 1778 stal honosný hotel, připravený hostit ty nejvýznamnější osobnosti své doby.

A že jich nebylo málo! Mezi nejproslulejší hosty patřil bezesporu génius Wolfgang Amadeus Mozart, který zde pobýval během své první návštěvy Prahy. Stěny domu U Zlatého anděla byly svědky přítomnosti dánské a řecké královny, saských a hannoverských králů, ruského revolucionáře Michaila Alexandroviče Bakunina či španělské tanečnice Pepity de Oliva. Každý z nich zanechal v historii domu svůj neviditelný otisk, přispívající k jeho bohatému příběhu.

Současná podoba domu je výsledkem rozsáhlé pozdně klasicistní přestavby, která probíhala v letech 1824–1840 pod taktovkou architekta Josefa Ondřeje Krannera, a další úpravy z roku 1860, vedené stavitelem Josefem Šímou. Dům je čtyřkřídlý objekt, jehož majestátnost zachytil ve svém proslulém papírovém modelu Prahy i Antonín Langweil. Dominantou průčelí je bezesporu impozantní domovní znamení – socha anděla, sedícího nad klenákem hlavního vchodu, která dala domu jeho jméno. Fasáda do Celetné ulice je šestiosá a třípatrová, zdobená rustikou a plastickými šambránami kolem oken, s kovovým pozdně klasicistním zábradlím na balkonech. Dvorní fasády s pavlačemi a mohutnými klasicistními krakorci dotvářejí celkový dojem. Při poslední velké rekonstrukci, dokončené v roce 2007, byl dům citlivě dostavěn na úroveň pěti podlaží a vrátil se k podobě luxusního hotelu, který byl dokonce nominován na titul Stavba roku 2007. Tato rekonstrukce mistrně propojila architekturu od 14. do 21. století.

Ačkoliv se k domu U Zlatého anděla v Celetné nevážou specifické, detailně popsané legendy, celá Celetná ulice je opředena řadou pověstí, například o zjevení mladé dívky, která zde údajně hledá kněze, jemuž se chce omluvit. Tyto příběhy dodávají ulici i jejím domům tajemnou a romantickou atmosféru.

Pro úplnost je však důležité zmínit i druhý objekt, který nese jméno "Zlatý Anděl", a to na Smíchově. Původní dům čp. 222 v Nádražní ulici na Smíchově získal své jméno podle fresky zlatého anděla z roku 1870, jejíž autorství je připisováno Václavu Brožíkovi. V letech 1878–1901 zde fungoval pivovar a hostinec. Tento historický dům byl však 16. února 1980 zbořen kvůli výstavbě linky metra B. Na jeho místě dnes stojí moderní administrativní a obchodní komplex "Zlatý Anděl", navržený světoznámým francouzským architektem Jeanem Nouvelem. Fasáda této moderní budovy je zdobena postavou anděla, inspirovanou filmem Wima Wenderse "Nebe nad Berlínem", a úryvky textů pražských autorů, jako jsou Franz Kafka, Gustav Meyrink, Rainer Maria Rilke a Jiří Orten. Křižovatka Anděl je dnes významným dopravním a obchodním centrem Smíchova, avšak její jméno odkazuje na dávno zaniklý dům.

Dům U Zlatého anděla v Celetné ulici tak zůstává skutečným svědkem pražské historie, místem, kde se prolínají staletí, kde se psaly dějiny a kde dodnes dýchá duch minulosti v harmonii s moderní dobou.

Dům U Zlatého anděla na adrese Celetná 588/29 na Starém Městě představuje fascinující stavebně-historický palimpsest, který v sobě snoubí architektonické vrstvy od středověku až po 21. století. Jeho nejstarší kořeny sahají hluboko do středověku, o čemž svědčí rozsáhlé gotické sklepy, pravděpodobně z první poloviny 14. století, které tvoří základní stavební etapu objektu. Po ničivém požáru v roce 1663 došlo k barokní novostavbě, která položila základ pro pozdější přestavby a adaptaci na hotel v roce 1778.

Současný, dominantně pozdně klasicistní vzhled, získal dům díky rozsáhlým přestavbám v letech 1824–1840 pod vedením architekta Josefa Ondřeje Krannera a následně v roce 1860 stavitelem Josefem Šímou. Tyto etapy vtiskly objektu jeho charakteristickou fasádu a celkové členění. Dům je nárožní čtyřkřídlý objekt, jehož hlavní průčelí do Celetné ulice je šestiosé a třípatrové, s decentním rizalitem ve střední části. Patra jsou členěna rustikou střídavě vysokých a nízkých pásů, což dodává průčelí dynamiku. Okna zdobí plastické šambrány se štukovým dekorem a balkony jsou opatřeny elegantním kovovým pozdně klasicistním zábradlím. Fasáda do Králodvorské ulice je dvanáctiosá a obdobná, zatímco do Templové ulice je jednodušší. Dvorní fasády jsou typicky pavlačové, nesené mohutnými klasicistními krakorci, což je pozoruhodný architektonický prvek.

Nejvýraznějším a nejznámějším architektonickým prvkem je impozantní domovní znamení – socha anděla sedícího nad klenákem hlavního vchodu do Celetné ulice, která dala domu jeho jméno. Z hlediska stavebních materiálů dominují tradiční pražské prvky – kámen pro základy a gotické sklepy, cihla a omítka pro nadzemní podlaží, štuk pro dekorativní prvky a kov pro zábradlí. Poslední velká rekonstrukce dokončená v roce 2007 citlivě propojila historické vrstvy s moderními požadavky, přičemž dům byl dostavěn na úroveň dnešních pěti podlaží, aniž by ztratil svůj historický charakter. Je důležité jej odlišit od moderního komplexu Zlatý Anděl na Smíchově, který je sice jmenovcem, ale představuje zcela odlišnou architektonickou kapitolu. Dům U Zlatého anděla v Celetné ulici tak zůstává významným svědkem stavebního a architektonického vývoje Prahy.