Pod Vyšehradskou skálou se rozprostírá rozsáhlá síť podzemních chodeb. Některé z nich jsou staré několik staletí. Jiné vznikly až za barokní přestavby pevnosti v sedmnáctém století. Dohromady měří přes kilometr. Většina z nich je dodnes zahalena tajemstvím.

Největší podzemní prostorou je sál zvaný Gorlice. Je to největší podzemní hala v historické Praze. Má plochu přes tři sta třicet metrů čtverečních a strop ve výšce třinácti metrů. Dnes v ní stojí šest originálních barokních soch z Karlova mostu. Když vstoupíte dovnitř, obklopí vás hluboké ticho a chlad.

Kasematy pod Vyšehradem původně sloužily jako vojenské fortifikace. Vojáci se jimi přesouvali mezi bastiony. Skladovaly se tu zásoby potravin a munice. Za druhé světové války fungovaly jako protiletecké kryty. Po válce byly některé chodby uzavřeny a zapomenuty. Teprve koncem dvacátého století je začali znovu zpřístupňovat veřejnosti.

Podle staré pověsti se hluboko pod Vyšehradem skrývá obrovský poklad. Prý ho tu ukryla sama kněžna Libuše. Nikdo přesně neví, kde leží. Generace dobrodruhů ho marně hledaly v temných chodbách a slepých uličkách podzemního labyrintu. Někteří věří, že poklad střeží prastarý drak, jehož řev občas za bouřlivých nocí dolehne na povrch.

U silničního tunelu pod Vyšehradem se nachází starý skalní sklep, který pravděpodobně sloužil k uskladnění vína. I ten je považován za jednu z mnoha dosud neprozkoumaných skrýší. Vyšehradské podzemí stále tají víc, než prozrazuje. Kasematy sice otevřeli turistům, ale řada chodeb zůstává nepřístupná. Co všechno se v nich skrývá, nikdo přesně neví.