Jak mrtví hráli karty s hrobníkem ze Svatopetrského chrámu

Kostel Svatého Petra na Poříčí byl kdysi farním kostelem dnes již zaniklé osady Poříčí. Hned vedle bývával kdysi kostel a později k němu byla dostavěna i farní škola. Zdejší hrobník byl brach vykutálený, který propadl čertovým kartičkám.  Často docházel do hospody a hrával s místními.

Toho času vypukl v Praze mor, lidé se báli vycházet a hrobník tak sedával v hospodě sám a tuze si hlavu lámal, že nemá s kým hrát. Dopalovalo ho to pořádně a tak ze zlosti z kostnice svatopetrského kostela vynesl kosti svých někdejších spoluhráčů, kteří před nedávným to časem zemřeli, donesl je do světnice, pěkně je usadil kolem stol a poručil jim, aby hráli.

Jaké to však překvapení, když rozdal karty.  Hráči se pustili do hry stejně jako když byli ještě na tomto světě. Hrobník  hrůzou téměř omdlel a ze strachu chtěl karty zahodit. Však jeho spoluhráči ho nenechali: “Když jsi nás vyzval, musíš s námi hru i dohrát”.  Hrál, hrál, ale život už nevyhrál.

Druhý den hrobníka lidé hledali a najít nemohli. Až v jeho světnici se jim naskytl hrozivý pohled na jeho mrtvé tělo, na stole karty a kolem něj sedící mrtví hráči.  Všechny pohřbili v hromadném hrobě a kdo ví zdali tam hrobník došel klidu.

Reálie příběhu

Kostel svatého Petra na Poříčí stojí na místě kde byla nejdříve vybudovaná románská bazilika, později přeměněná na kostel a po mnoha přestavbách se nám dochovala gotická podoba, která dodnes obsahuje části baziliky.

Kostel je zasvěcený apoštolu Petrovi a patří řádu křižovníků s červenou hvězdou. Hřbitov vedle něj skutečně existoval. Původně šlo o hromadný hrob obětí povodní z roku 1280, později zde vznikl i regulérní hřbitov.

Farní škola byla přistavěna ve 14. století a o přítomnosti kapličky na hřbitově, plné kostnice i zvonice se dovídáme při příležitosti jejich zničení požárem roku 1680, který poškodil hlavní loď kostela a roztavil i tři zvony.

Škola i kostnice z našeho příběhu byly zbořeny však až v roce 1894 a stály přibližně v prostoru kde je dnes parčík mezi petrskou věží a kostelem.

O tom zdali mrtví hráli s hrobníkem karty si můžeme myslet své. Na druhou stranu není těžké představit si, že se někdo tímto příběhem snažil maskovat něco mnohem reálnější. Ale to už se dostáváme do oblastí spekulací.