Na samém prahu Karlova mostu, kde se Malá Strana snoubí s Vltavou a historie šeptá z každého kamene, stojí dům, jehož jméno zní jako z pohádky: „U tří pštrosů“. Dnes luxusní hotel s restaurací, kdysi však svědek staletí pražských osudů, obchodních triumfů i tichých legend.

Příběh tohoto nárožního domu na Dražickém náměstí začíná hluboko ve středověku. Už v době, kdy se na místě dnešního Karlova mostu klenul starší Juditin most, stávala zde hospoda. Pověst dokonce praví, že sem za stavby kamenného mostu zavítal sám císař Karel IV., aby se občerstvil a dohlédl na dílo. Původní budova, zničená povodní, ustoupila té dnešní, která byla postavena v roce 1597.

Zlatý věk pro dům nastal v roce 1585, kdy jej získal Jan Fux, obchodník s pštrosími pery. Fux, známý jako „fedršmukýř“, byl mistrem svého řemesla. Zdobil dámské klobouky, koňské postroje a vyráběl vějíře a další módní doplňky, které sám navrhoval. Pštrosí pera byla tehdy vrcholem elegance a Fuxova živnost vzkvétala. V roce 1606 nechal průčelí domu bohatě vyzdobit freskami s motivy pštrosích per a samotných pštrosů. Tyto malby, dílo Daniela Alexia z Květné, sloužily jako „bombastická reklama“ a zároveň daly domu jeho nezaměnitelné jméno a domovní znamení.

Fuxovo jméno se však pojí i s legendami. Jedna vypráví o jeho chtivé manželce, která si neustále přála drahé dárky. Vyloudila si od manžela jednoho pštrosa, pak druhého. Když si přála třetího, Fux se rozzlobil a prohlásil, že by nejraději udělal třetího pštrosa z ní. Druhý den paní domu nikdo neviděl a po domě se procházeli tři pštrosi, přičemž jeden z nich byla pštrosice. Jiná legenda zase praví, že za vlády Karla IV. v domě přenocovala zahraniční delegace, která císaři přivezla tři pštrosy jako dar, a proto jsou tito ptáci na domě vyobrazeni.

V roce 1648 dům utrpěl poškození během obléhání Prahy Švédy. Následná oprava v roce 1657 přinesla barokní prvky, když pražský stavitel Cyril Geer přistavěl horní patro a ozdobil dům volutovými štíty, které mu dodaly dnešní podobu. Z této doby pochází i malovaný trámový strop v přízemí s motivy vinné révy, objevený při rekonstrukci v 70. letech 20. století.

Významnou kapitolou v historii domu bylo otevření první pražské „kafírny“ (kavárny) v roce 1714. Založil ji arménský obchodník Deodat Damajan, který zpočátku prodával kávu přímo na ulici, oděn v orientálním kaftanu, a nápoj ohříval na pánvi s uhlím. Dům „U tří pštrosů“ se tak stal kolébkou pražské kávové kultury.

Dům mnohokrát změnil majitele. V roce 1922 jej koupil Josef Dundr, který dům opravil a zvelebil zdejší restauraci. Po znárodnění v roce 1949 se však dům ocitl v havarijním stavu. Naštěstí byl v letech 1972–1976 podroben generální opravě a adaptaci na luxusní hotel a restauraci podle projektu architektů Vlasty Tlachové a Petra Feyrera. Zajímavostí je, že v době komunismu byl hotel Státní bezpečností využíván pro tajné schůzky pod krycím názvem „Blok“. Po sametové revoluci byl dům navrácen rodině Dundrů.

Dnes je dům „U tří pštrosů“ chráněn jako kulturní památka a je součástí světového dědictví UNESCO „Historické centrum Prahy“. Jeho pozdně renesanční fasáda s fragmenty původních fresek pštrosů a pštrosích per, barokní štíty a dochované malované stropy vyprávějí příběh o staletích, která prožila Praha. Stojí zde jako tichý svědek historie, připomínka dávných obchodníků, císařů, kavárníků i tajných schůzek, a stále láká návštěvníky svou krásou a bohatou minulostí na adrese Dražického náměstí 12 na Malé Straně.

Dům „U tří pštrosů“ představuje fascinující stavebně-historický palimpsest, situovaný v srdci Malé Strany u paty Karlova mostu. Jeho architektura je pozoruhodnou směsicí pozdní renesance a raného baroka, odrážející staletí vývoje a přestaveb. Základ současné budovy byl položen v roce 1597, nicméně historie místa sahá až do středověku, kdy zde stávala hospoda na pilíři Juditina mostu.

Klíčovou renesanční etapu představuje rok 1606, kdy tehdejší majitel Jan Fux, obchodník s pštrosími pery, nechal průčelí bohatě vyzdobit freskami s motivy pštrosů a pštrosích per. Tyto malby, dílo Daniela Alexia z Květné, sloužily jako výrazné domovní znamení a zároveň "bombastická reklama" jeho živnosti. Fragmenty těchto renesančních maleb jsou patrné na fasádě dodnes a představují jeden z nejvýraznějších architektonických prvků domu.

Výrazné barokní prvky získal dům po poškození Švédy v roce 1648. Při následné opravě v roce 1657 bylo pražským stavitelem Cyrilem Geerem přistavěno barokní horní patro, zakončené charakteristickými volutovými štíty, které dodávají objektu dynamiku a typický barokní výraz. Z této doby pochází i malovaný trámový strop v přízemí, zdobený renesančními ornamenty vinné révy, který byl objeven a při rekonstrukci v 70. letech 20. století zavěšen na ocelové konstrukce, což svědčí o moderních přístupech k ochraně památek. Stavebními materiály jsou zde především kámen a omítka pro fasádu, dřevo pro stropy a krovy.

V první polovině 19. století bylo do interiéru vestavěno nové klasicistní schodiště, což je další z mnoha stavebních vrstev domu. Architektonicky je dům nárožní třípatrovou budovou se dvěma souběžnými sedlovými střechami. Jižní fasáda, směřující ke Karlovu mostu, je sedmiosá a zakončená dvěma dvouetážovými volutovými štíty. Západní fasáda do Dražického náměstí je tříos