Svatováclavská koruna, utkaná z ryzího zlata a posázená drahokamy nevyčíslitelné hodnoty, není jen symbolem české státnosti, ale i mocným artefaktem obestřeným děsivou kletbou. Traduje se, že ten, kdo si korunu neoprávněně nasadí na hlavu, aniž by byl právoplatným českým králem, stihne do roka a do dne krutá a násilná smrt. Tato kletba, vložená do drahokamů samotným Karlem IV., má chránit posvátný předmět před pýchou a nenasytností mocných.

Historie nám podává mrazivý důkaz o síle této víry. V temných dnech druhé světové války, kdy byla Praha v sevření nacistické okupace, zatoužil říšský protektor Reinhard Heydrich stanout tváří v tvář tomuto tajemství. Vypráví se, že dva dny před osudným atentátem navštívil korunní komoru a s opovržením k „východním pověrám“ si korunu českých králů nasadil na hlavu. Chtěl tak světu dokázat svou absolutní moc nad touto zemí. Odpověď osudu však byla blesková. Jen několik desítek hodin poté, 27. května 1942, byl v pražských Kobylisích spáchán atentát, kterému „kat českého národa“ po několika dnech podlehl. Křehká rovnováha mezi dávnou magií a moderní historií se tak znovu protnula v krvi, aby potvrdila, že některé věci jsou větší než lidská pýcha.