Vstoupíte-li do chrámu svatého Jakuba na Starém Městě, první, co upoutá vaši pozornost, je podivný černý předmět visící na řetězu u vchodu. Je to mementem hříšné nenasytnosti – skutečná, vysušená lidská ruka. Pověst vypráví o zloději, který se zde nechal po nešporách zamknout, aby ukradl vzácné šperky ze sochy Panny Marie. Když se však dotkl její šňůry perel, ruka sochy ožila a sevřela zlodějovo zápěstí tak pevně, že se nemohl pohnout. Ráno ho tam našli bratři minorité. Protože socha ruku nepustila, museli ji zloději odseknout. V tu chvíli socha paži uvolnila a ruka byla pro výstrahu zavěšena na zeď, kde visí už celá staletí.

Tento kostel však skrývá i další mrazivé tajemství v podobě nádherného náhrobku nejvyššího kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic. Tato mistrovská práce Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa je spojena s tragickou legendou o předčasném pohřbu. Vypráví se, že kancléř upadl do hlubokého bezvědomí a byl považován za mrtvého. Po pohřbu však lidé v kostele slýchali podivné dunění a škrábání vycházející z hrobky. Když byla po letech otevřena, našlo se tělo kancléře mimo rakev, se zlámanými nehty a výrazem nesmírné hrůzy ve tváři. Od té doby se věří, že jeho duše stále bloudí chrámem a hledá spravedlnost za svůj strašlivý konec v temnotě podzemí.