V malebném zákoutí historické Prahy, nedaleko půvabného kostela svatého Haštala, se šeptem nese prastará pověst. Je to silné vyprávění, které hluboce promlouvá o tíži svědomí, o lítosti, jež dorazila příliš pozdě, a o touze po pokání, které se snaží napravit nenapravitelné.
Ústřední postavou tohoto dojemného příběhu je vznešená šlechtična, hraběnka, jejíž život se tragicky protnul s osudem mladé komorné. Jednoho osudného dne se z jejího panství záhadně ztratily drahocenné klenoty. Bez jediného zaváhání padlo podezření na nejmladší z dívek ve službě, křehkou služebnou, která obývala její dům.
Hraběnka, zaslepená zuřivostí a neochvějným přesvědčením o vině, nařídila kruté mučení. Mladá dívka, navzdory nesnesitelné bolesti, statečně trvala na své nevině, neboť se krádeže skutečně nedopustila. Její muka však byla nad její síly a její mladé tělo podlehlo. Dívka zemřela na následky nelidského týrání, aniž by se přiznala k činu, který nespáchala.
Čas plynul dál a s ním se vynořila i krutá pravda. Ztracené šperky byly nečekaně objeveny, ukryté na místě, kde by je nikdo nikdy nehledal. S jejich nálezem se hraběnce otevřely oči a do její duše se vkradl palčivý pocit hrůzy a nesnesitelné viny. Uvědomila si strašlivou nespravedlnost, kterou způsobila, a hluboké výčitky svědomí ji od té chvíle neopustily.
Ve snaze alespoň částečně odčinit svůj děsivý čin a usmířit se s duchem nevinné dívky, rozhodla se, že z výtěžku nalezených klenotů nechá ulít zvon. Ten měl být zavěšen právě u kostela svatého Haštala a každý večer měl znít jako umíráček za duši mladé služebné, připomínaje její tragický osud a prosíce za její věčný klid.
Pověst však dodává, že ani po smrti nenašel duch hraběnky vytoužený pokoj. Její duše je prý navždy spjata s tímto zvonem. A tak, pokud se stane, že kostelník ve své nedbalosti opomene večerní zvonění umíráčku, sama hraběnka, jako éterický přízrak, přistoupí ke zvonu a rozezní ho. Aby svět nikdy nezapomněl na křivdu, která jednou provždy zlomila srdce nevinné dívky a zanechala v jejím vlastním srdci věčnou pachuť lítosti a výčitek.