Během temných let druhé světové války, kdy se nad Prahou vznášela tíha nacistické okupace, začal se mezi obyvateli šířit neobyčejný příběh. Nebyl to příběh o dávných strašidlech z hradů a pověstí, nýbrž moderní městská legenda, jejímž hrdinou se stal záhadný muž, známý jako Pérák.

Tato postava, jejíž identita zůstávala skryta, se údajně pohybovala nočními ulicemi metropole s nadlidskou lehkostí. Vyprávělo se, že dokázal skákat do závratných výšek a překonávat ohromné vzdálenosti jediným odrazem. Někteří svědci tvrdili, že měl na nohou připevněné výkonné pružiny, zatímco jiní hovořili o jakémsi speciálním zařízení, které mu umožňovalo s lehkostí přeskakovat ploty, vysoké zdi i celé ulice.

Jeho zjevení byla hlášena z nejrůznějších koutů města. Lidé ho prý spatřili například v oblasti Žižkovské Ohrady, ve Vysočanech, na majestátním Vyšehradě, v Košířích nebo přímo na rušném Karlovo náměstí. Vždy se objevil náhle, aby po několika gigantických skocích zmizel v temnotě, aniž by ho kdokoli dokázal dopadnout či odhalit jeho tajemství.

Příběhy o Pérákovi se však lišily v jeho charakteru. Pro některé byl děsivou bytostí, která přepadala osamělé chodce v noci a šířila strach. Jiní v něm naopak viděli tajemného hrdinu, který si s oblibou tropil žerty z německých vojáků a unikal jim díky svým neuvěřitelným skokům, čímž symbolizoval odpor a nadobu.

Ať už byl Pérák skutečnou postavou, nebo jen fascinujícím plodem válečné fantazie, stal se jednou z nejvýraznějších českých městských legend. V časech plných strachu a nejistoty představoval záhadnou postavu, která dokázala přelstít nepřítele a zmizet beze stopy, a tak v sobě nesl poselství vzdoru a nepolapitelnosti.