Kytlicova vila je významnou funkcionalistickou památkou nacházející se v prestižní vilové kolonii Baba v Praze 6-Dejvicích. Její architektonická hodnota a historický kontext ji řadí mezi cenné ukázky moderní architektury první republiky.

Historický příběh

Kytlicova vila je nedílnou součástí pražské funkcionalistické vilové kolonie Baba v Dejvicích, ačkoliv nebyla přímo součástí původní výstavní akce z roku 1932. Její historie začíná v kontextu ambiciózního projektu Svazu československého díla, který v roce 1928 rozhodl o výstavbě vzorové kolonie rodinných domů s názvem Osada Baba. Cílem bylo představit moderní formy bydlení a nový životní styl, inspirovaný podobnými evropskými projekty, jako bylo sídliště Weissenhof ve Stuttgartu. V roce 1932 bylo na Babě dokončeno prvních dvacet domů, které se staly výstavním areálem nové architektury, převážně ve stylu emocionálního funkcionalismu.

Kytlicova vila, dokončená o rok později v roce 1933, byla navržena pro odborového radu ministerstva školství a národní osvěty JUDr. Karla Kytlicu (1891–1975) a jeho manželku Ludmilu. Projektantem stavby se stal jeden z nejvýznamnějších českých architektů, Josef Gočár, který se po roce 1925 přiklonil ke klasicizujícímu funkcionalismu. Gočár se na projektu podílel velmi komplexně – kromě samotné stavby navrhl i zařízení dětského pokoje, včetně zabudovaných dřevěných skříněk a polic, pestrou výmalbu interiérů a dokonce i úpravu zahrady. Dům byl navržen „na míru“ potřebám rodiny stavebníka, což zahrnovalo byt pro manžele a jejich dvě dcery v přízemí a samostatný byt pro babičku v ustupujícím prvním patře. Rodinný dům zůstal v majetku potomků Karla Kytlici, což je pozoruhodné a svědčí o kontinuitě a péči o tuto architektonicky cennou stavbu. Vila je součástí památkové zóny Baba, která je chráněna od roku 1993, a také nárazníkové zóny statku světového dědictví „Historické centrum Prahy“. Kytlicova vila je nedílnou součástí unikátní funkcionalistické vilové kolonie Baba, která vznikla v pražských Dejvicích v meziválečném období. Tato kolonie byla experimentální čtvrtí, jejímž cílem bylo ukázat nový způsob života ve městech a propagovat moderní formy bydlení. Byla jednou ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu, a představuje „leporelo funkcionalismu“. Regulační plán osady Baba koncipoval architekt Pavel Janák jako šachovnicovou zástavbu, aby si vily navzájem nestínily ve výhledu na pražské panorama. S Kytlicovou vilou ani s osadou Baba nejsou přímo spojeny žádné známé pražské pověsti nebo strašidla. Její význam spočívá spíše v architektonické a urbanistické hodnotě jakožto ukázky moderního bydlení první republiky.

Architektura

Kytlicova vila je vynikajícím příkladem funkcionalistické architektury, konkrétně klasicizujícího funkcionalismu, k němuž se architekt Josef Gočár přiklonil po roce 1925. Dům je situován ve spodní uliční řadě nad prudkým svahem, což umožňuje nádherný výhled na pražské panorama. Má podélnou dispozici s hlavním dvouramenným schodištěm umístěným na severní straně. Jižní průčelí je charakteristické pásovými okny, která v úrovni polozapuštěného suterénu spočívají na pilířích, čímž vznikl krytý průchod od garáže ke vstupu do domu.

Vila je trojpodlažní, přičemž suterén sloužil jako provozní zázemí, včetně garáže, sušárny, prádelny a toalety, a dokonce i domovnického bytu. Východní část suterénu je rozšířena o hospodářský trakt s sklepy, sklady uhlí a spižírnou. Plochá střecha tohoto traktu je pojata jako terasa přístupná z obývacího pokoje a haly bytu v přízemí. V přízemí se nacházel byt manželů Kytlicových a jejich dvou dcer, zatímco v ustupujícím prvním patře byl samostatný byt pro babičku. Obytné místnosti jsou orientovány na jižní stranu a ke každému bytu přiléhá terasa, opět s důrazem na výhled. Gočár se věnoval i detailům interiéru, navrhl vestavěné dřevěné skříňky a police do dětského pokoje a dohlížel na pestrou výmalbu. Součástí návrhu byla i úprava zahrady s okrasnými rostlinami, bazénkem a ovocným sadem.