Pražské uličky skrývají mnohá tajemství a děsivé příběhy, ale snad žádný není tak hrůzný jako ten o samotném Moru. Nejde o nemoc, ale o ztělesněného démona, neviditelného, ale všudypřítomného. Plíží se starobylými zákoutími, šíří nákazu a zmar, a jeho dech je cítit jako zlověstný vítr v opuštěných domech.

Pověst vypráví o době, kdy Praha trpěla morovou ranou. Zatímco ulice zely prázdnotou a z každého okna se linula modlitba, v kostele svatého Jakuba neznámý malíř pracoval na obraze pro hlavní oltář. Zázrakem zůstal zdráv, jakoby ho Mor míjel, a lidé šeptali o božské ochraně. Ale co když malíř nebyl chráněn, ale spíše se stal nástrojem samotného démona?

Dnes, když se procházíte Starým Městem, vnímejte stíny a chlad. Možná, že se Mor stále plíží uličkami, hledá nové oběti a čeká na svou příležitost. Dávejte pozor, abyste nezaslechli jeho šepot v poryvu větru, protože ten, kdo ho uslyší, může být navždy ztracen.

A pokud se ocitnete v kostele svatého Jakuba, podívejte se na hlavní oltář. Je v něm skryto děsivé tajemství?