V Riegrových sadech, na úpatí Žižkova, se prý potuluje nešťastný duch Terezy, oběti marné lásky a zrady. Kdysi dávno, když na místě dnešních sadů stál honosný letohrádek, padla Tereza do oka mladému staviteli. Sliboval jí lásku a sňatek, ale jakmile byla stavba dokončena, zlákala ho vidina vyšší společnosti a Terezku zavrhl.

Zrazená a zlomená dívka skončila svůj život tragicky, uškrcená stavitelem v podzemí letohrádku. Od té doby se její duch vznáší nad Riegrovými sady, hledajíc klid a spravedlnost. Šepot v korunách stromů, chladný vánek i v parném létě, to vše může být znamením její přítomnosti.

Někteří tvrdí, že ji zahlédli v bílých šatech, s hedvábným šátkem kolem krku, bloudící po cestičkách parku. Jiní slyšeli její tichý pláč, ozývající se z hlubin země. Duch Terezy je mementem zrady a nešťastné lásky, připomínkou toho, že i v místech krásy a klidu se může skrývat temná minulost.

Pokud se tedy někdy ocitnete v Riegrových sadech za soumraku, buďte pozorní. Možná zahlédnete stín Terezy, bloudícího po místech, kde kdysi snila o šťastné budoucnosti. A možná, pokud jí věnujete tichou vzpomínku, najde její duše konečně klid.