Nad malebným Tržištěm na Malé Straně se tyčí Dům U Modrého lva, budova s renesanční duší a tajemstvím ukrytým v kamenných zdech. Právě tady, v hlubokých sklepích pod domem, se podle legendy ukrývá poklad mistra Melichara Trosta, podkováře, který dům vlastnil od roku 1657. Nejde však o zlato a drahokamy, jak by si mnozí mysleli, nýbrž o vědomosti. Melichar byl totiž nejen zručný kovář, ale i vášnivý alchymista a hermetik, který ve svém sklepení prováděl pokusy, jež měly odhalit tajemství transmutace kovů a elixír věčného mládí.

Říká se, že mistr Melichar zapsal své poznatky do knihy vázané v modré kůži, kterou ukryl spolu se svými alchymistickými nástroji ve sklepení. Kniha prý obsahuje nejen postupy pro výrobu zlata, ale i recept na lektvar, který dokáže prodloužit život. Mnozí hledači pokladů se pokoušeli do sklepení proniknout, lákáni vidinou bohatství a nesmrtelnosti. Ale sklepení je chráněno magickými silami, které Melichar do domu vtiskl. Kdo se snaží poklad uloupit s nečistými úmysly, toho prý postihne strašlivá nemoc nebo zkáza.

Až do dnešních dnů kolují zvěsti o tom, že v noci, když Malou Stranou vládne tma, lze slyšet ze sklepení Domu U Modrého lva tlumené zvuky kladiva a žhavého železa. To prý mistr Melichar pokračuje ve svých pokusech, nedbaje na plynutí času. Někteří tvrdí, že spatřili i záblesky modrého světla, které prozrazují přítomnost jeho tajemné knihy. Jen člověk s čistým srdcem a touhou po poznání prý může poklad objevit a využít ho k dobru. A dokud se takový člověk nenajde, bude Modrý lev střežit tajemství ukrytá v hlubinách domu, čekající na svůj čas.

Takže, až se příště budete procházet po Tržišti a váš pohled spočine na Domě U Modrého lva, vzpomeňte si na mistra Melichara, alchymistu a kováře, jehož dědictví se ukrývá ve sklepení. Možná právě vy jste ten, kdo je hoden jeho tajemství. Ale pamatujte, opravdový poklad nespočívá ve zlatě, nýbrž v moudrosti a poznání.

Dům U Modrého lva, elegantně se vypínající na nároží Tržiště, je živoucím svědectvím složitého stavebního vývoje Malé Strany. Jeho současná podoba, s dominantními neorenesančními rysy z konce 19. století, maskuje hlubší, gotické a renesanční kořeny. Hrubá stavba z převážně opukového zdiva, místy doplněná cihelnými prvky, prozrazuje starší fáze budovy. Fasádu člení pilastry s kompozitními hlavicemi, které nesou profilovanou římsu, a bohatě zdobená okna s pískovcovými šambránami. Pozornost upoutá především nárožní rizalit s balkonem, zdůrazňující vertikalitu stavby a poskytující panoramatický výhled na okolní malebné ulice. Původní renesanční dispozice, pravděpodobně z roku 1614, se sice nedochovala v plné míře, avšak fragmenty kleneb a pískovcových ostění uvnitř domu naznačují její dřívější rozsah a kvalitu provedení.

Klasicistní úpravy z počátku 19. století, spojené se sloučením dvou původních gotických domů, zanechaly stopy v podobě sjednocení fasády a úpravy vnitřního uspořádání. Nicméně, až přestavba z roku 1876 pod taktovkou architekta Jana Heberleho dala domu jeho charakteristickou neorenesanční podobu. Ta se projevuje nejen v bohaté štukové výzdobě fasády, ale i v úpravě vnitřních prostor, které byly přizpůsobeny moderním nájemním požadavkům. Důležitým aspektem je i zachování původního kovářského krámu, který v domě fungoval po staletí. Jeho historická přítomnost se otiskla do názvu domu a připomíná řemeslnou tradici, která se v této lokalitě rozvíjela po dlouhá léta. Dům U Modrého lva tak představuje unikátní syntézu architektonických stylů a historických vrstev, dokládající kontinuitu a proměnlivost pražské architektury.