Prahou se za tichých nocí prohání děsivý černý kočár tažený neviditelnými koňmi. V něm sedí Duch lakomého mlynáře, jehož chamtivost ho po smrti spoutala k věčnému putování. Za života hromadil majetek, ale nikdy se o něj s nikým nepodělil, ani ho nepoužil pro dobro druhých. Proto je nyní odsouzen k tomu, aby navždy hledal svůj skrytý poklad.

Podle pověsti se kočár zjevuje v místech, kde mlynář za života působil – v okolí Vltavy, v Poštovské ulici, na Vyšehradě a v Jirchářích. Jeho zjevování má být varováním před lakotou a připomínkou toho, že bohatství by mělo sloužit i druhým.

Říká se, že mlynářova duše najde klid teprve tehdy, až bude jeho poklad objeven a využit pro charitativní účely. Do té doby bude strašit Pražany svým zlověstným kočárem a připomínat jim, že chamtivost se nevyplácí ani po smrti. Pokud tedy zaslechnete dusot kopyt a rachot kol v temné noci, raději se ukryjte – možná se blíží Duch lakomého mlynáře!

Možná se ptáte, kde přesně mlynář svůj poklad ukryl? To zůstává tajemstvím. Někteří věří, že je schován někde podél břehu Vltavy, jiní ho hledají v starých mlýnech a domech. Ať už je pravda kdekoli, jedno je jisté: Duch lakomého mlynáře bude Prahou strašit tak dlouho, dokud se jeho poklad nenajde a nebude využit k dobrému.