Pražské uličky skrývají mnoho tajemství, a jedním z nejděsivějších je bezesporu Mor, personifikovaný jako černý jezdec s kosou. Tento děsivý přízrak se zjevuje v dobách morových ran a jeho přítomnost je předzvěstí smrti a utrpení. Jeho zjev vyvolává paniku a připomíná křehkost lidského života tváří v tvář neúprosné nemoci.

Pověsti vyprávějí, že Mor se prohání potemnělými uličkami, jeho kosa se leskne ve světle pochodní a jeho černý plášť vlaje ve větru. Slyšet klapot jeho koně je jako slyšet zvony umíráčků. Tam, kde se objeví, brzy zavládne strach a nemilosrdná smrt si vybírá svou daň.

Nejde o ducha v pravém slova smyslu, ale spíše o zhmotnělou hrůzu a bolest, která se v dobách epidemií vznáší nad městem. Je připomínkou temných časů, kdy Praha čelila hrozbě zkázy a kdy se modlitby mísily s nářkem umírajících. Setkání s Morem je jistá smrt, proto se mu každý snaží vyhnout obloukem.

I když dnes mor jako takový Prahu netrápí, legenda o černém jezdci zůstává živá. Připomíná nám, abychom si vážili zdraví a abychom nikdy nezapomněli na ty, kteří v minulosti trpěli a umírali v boji s touto strašlivou nemocí. A možná, že v hlubokých sklepeních starých domů, kde slunce nikdy nesvítí, se Mor stále skrývá a čeká na svou příležitost…