V srdci Nového Města pražského, v gotickém kostele svatého Štěpána, kdysi visel zvon Lochmar. Nebyl to obyčejný zvon, ale prokletý nástroj, jehož temné dunění předznamenávalo neštěstí. Lidé se báli jeho hlasu, protože věřili, že ohlašuje smrt, epidemie a jiné hrůzy.

Podle pověsti se Lochmar rozezníval samovolně, bez zásahu zvoníka. Jeho hluboký tón se nesl ulicemi a vháněl strach do srdcí Pražanů. Když zazněl o půlnoci, každý se ukryl ve svém domě a modlil se, aby se neštěstí vyhnulo jeho prahu. Zvon se stal symbolem zkázy a beznaděje.

Dnes už Lochmar v kostele nenajdete. Někteří tvrdí, že byl roztaven, aby se zbavili jeho zlověstného vlivu. Jiní věří, že je ukryt hluboko v podzemí kostela. Ať už je pravda jakákoli, obyvatelé okolí dodnes tvrdí, že za tichých nocí slyší tlumené dunění. Je to snad ozvěna prokletého zvonu, který stále střeží své temné tajemství v hlubinách Prahy?