Představte si tu scénu: Stadice, úrodná pole, a na nich Přemysl Oráč, poctivě brázdí zemi se svými dvěma strakatými voly. Ale tito voli nejsou jen tak obyčejní! Když Přemysl přijímá poselství a rozhoduje se opustit orbu, stane se něco nevídaného – voli se vznesou k nebi a zmizí v oblacích. Kdo byli tito záhadní voli a odkud přišli?

Dodnes se o nich vypráví jako o nadpřirozených bytostech, které doprovázely Přemysla na jeho cestě k vládě. Byli to snad poslové bohů, kteří mu pomohli naplnit jeho osud? Nebo snad zvířecí ztělesnění plodnosti a hojnosti, které se vrátily do nebeských výšin, když jejich úkol byl splněn?

Ať už to bylo jakkoli, vznesení volů k nebi je jedním z nejúžasnějších a nejzáhadnějších momentů v české mytologii. Připomíná nám, že i v těch nejobyčejnějších věcech se může skrývat něco magického a že osud si nás může najít i tam, kde to nejméně čekáme.

Pokud se někdy ocitnete v okolí Stadic, zkuste se zadívat k nebi. Možná zahlédnete strakaté stíny volů, kteří se kdysi vydali na cestu do nebeských výšin, aby připravili cestu pro prvního českého knížete.