Postava kostlivce na staroměstském orloji nebyla jen mechanickou hříčkou pro obveselení davů. Pověst vypráví, že když slepý mládenec ve svém hněvu i žalu stroj pokazil, vložil do postavy Smrti tajemnou a temnou moc. Od té chvíle se věřilo, že až se kostlivec po dlouhém mlčení znovu pohne a poprvé kývne svou lebkou, ohlásí tím příchod velikého neštěstí pro celou českou zemi.

Podle tohoto dávného proroctví má ono kývnutí lebky být znamením pro rozpoutání poslední krvavé bitvy. Má to být střet tak strašlivý a pustošivý, že český národ bude téměř vyhlazen a na povrchu zemském zbude jen hrstka přeživších. Tato děsivá věštba visela nad Prahou po staletí jako stín, kdykoliv se orloj zastavil nebo hrozilo jeho poškození.

Naděje na odvrácení zkázy však existuje, i když je cesta k ní nesmírně obtížná. Záhubná moc kostlivce může být zmařena jen v jedinou, magickou noc. Musí se tak stát právě v tu noc, kdy se orloj po dlouhé opravě poprvé rozběhne. Proti osudu se tehdy musí postavit hošík, který přišel na svět v novoroční noci, v onen posvátný čas předělu mezi starým a neznámým.

Tento chlapec se musí postavit před Týnský chrám a ve chvíli, kdy věžní hodiny začnou odbíjet půlnoc, musí vyrazit do prudkého běhu přes celé Staroměstské náměstí. Jeho úkol je nadlidský – musí k orloji doběhnout dříve, než dozní poslední, dvanáctý úder. Podaří-li se mu v tomto závodě s časem uspět, musí vší silou mrštit kamenem po lebce kostlivce. Pokud ji roztříští, zničí tím i veškerou jeho temnou moc a odvrátí tak předpovězené neštěstí od země české.