Mezi nesčetnými pražskými pověstmi, které se šeptají po staletí, vyniká i mrazivý příběh o bezhlavém premonstrátovi. Tato dávná legenda je neodmyslitelně spjata s malebným okolím Strahova, majestátními Hradčany a tajemnou cestou zvanou Úvoz, kde se prý dodnes zjevuje.

Před dávnými časy žil v klášteře na Strahově premonstrátský mnich. Jednoho osudného večera však místo zbožných modliteb a oddané služby Bohu usedl s několika svými známými ke karetní hře. Hra ho pohltila natolik, že zcela zapomněl na své posvátné povinnosti a závazky.

Uprostřed vzrušující partie dorazila naléhavá zpráva: jeden z místních obyvatel umírá a zoufale si přeje přijmout poslední svátosti od kněze. Mnich měl vyrazit okamžitě, aby umírajícímu poskytl duchovní útěchu, ale nechtěl přerušit hru. Uklidňoval se myšlenkou, že vyjede hned po dohrání další partie. Než se však konečně odhodlal opustit stůl a vydat se na cestu, bylo již pozdě. Nemocný člověk vydechl naposledy, aniž by mu byla udělena poslední pomazání.

Podle pověsti byl mnich za svou strašlivou nedbalost po smrti krutě potrestán. Jeho tělo bylo odděleno od hlavy a jeho duše nenašla klid. Od té doby se každou noc zjevuje jako bezhlavý jezdec, oděný v premonstrátském rouchu, který na bílém koni cválá po starých cestách mezi Strahovem a Hradčany.

Lidé vyprávějí, že tento přízrak je odsouzen k věčné jízdě, noc co noc, jako neúprosná připomínka jeho viny. Jeho nekonečné putování je trestem za to, že kvůli obyčejné hře zanedbal svou duchovní povinnost a nechal člověka zemřít bez útěchy a pomoci.