Nejvýnosnější pražský palác a jak jinoch kvůli krásné Burunďance o hlavu přišel

Na dnešní Národní třídě, V sousedství sv. Martina ve zdi stojí velký palác zvaný Platýz. Nikdo už pořádně ani neví proč se tak jmenuje. Jedni vypráví, že po svém majiteli, Janu  Plateysovi z Plattenštejna, a jiní, že majitel se jmenoval po něm. V domě s pradávnou historií sídlila proslulá šermířská škola a tradovalo se o něm, že je nejvýnosnějším pražským domem.

Prý ho nechal vystavět samotný burgundský kníže Friderich. Často  pak vyjížděl do nového paláce, kde měl řadu velké množství čeledi, která se o něj starala. Mezi vším tím lidem si nejvíce kníže oblíbil správcova syna. Byl to prý jinoch neobyčejné krásy a přízeň knížete mu  umožňovala dostat se do dalekých zemí odkud kníže k císařskému dvoru pražskému přijížděl.

I stalo se, že se tam v daleké zemi zamiloval do dívky a seč nebyli stejného stavu, otec vztahu nepřál a tak oba spolu utekli. Potají se vrátili do Čech a kdesi na jihu Čech našli útočiště u jakéhosi šlechtice.

Praví se však, že to bylo trochu jinak a že jinoch zpychl a ke značnému jmění díky náklonnosti knížete přišel a oblíbil si lehké mravy a veselý život  a nakonec s krásnou Burunďankou přec do Čech prchl.

Snad žili by šťastně až do smrti, kdyby se nestalo, že kníže burgundský uspořádal při jedné cestě do Prahy velkou slavnost na kterou pozval šlechtice ze široka daleka. Dokonce i toho u něhož se ukrýval náš jinoch.

Tomu se s dvorem svého pána do Prahy nechtělo, obávaje se, že bude prozrazen, ale nebylo zbytí. Díky své sličnosti nezůstal bez povšimnutí a tak když se kníže doslechl, že mezi vším tím lidem dorazil i jakýsi mladík nebývalé krásy, dal si vše dohromady a nechal pro něj poslat stráže.

Podezření se potvrdilo a uprchlík se octl v rukou spravedlivosti. A ta s ním neměla dlouhého slitování. Bez meškání byl sťat přímo před knížecím domem.

Reálie a zajímavost příběhu

Platýs měl postavit člen dvora Karla IV, Fridrich Burgundský. Alespoň Tadeáš Hájek to tvrdí ve své kronice, které je možné důvěřovat jen s nejvyšší opatrností.

Roku 1405 vlastnil dům  Jan Bradatý ze Stříbra  a právě zde se  roku 1408 konala disputace o správnosti výkladu Wiklefových spisů.

Roku 1586 zakoupil císařský rada a sekretář Rudolfa II., Jan Platais z Plattenštejna. A tehdy dům získal dnešní jméno.

Roku 1637 dům získal hrabě Jan ze Šternberka a jejich rok ho barokně přestavěl a právě z této doby pochází průchod z Uhelného trhu na Národní třídu.

K tomu je třeba dodat, že dům měl původně hlavní průčelí otočeno do Uhelného trhu a ne k Národní třídě jak je to dnes. Tam totiž  stávala hradební zeď, která oddělovala Staré město od Nového města. Když byly zbořena a zasypán příkop za ní, vznikla zde kaštanová alej a na ní ulice, kterou dnes známe jako Národní třídu.

Dům byl údajně spojen dřevěnou pavlačí s kostelem sv. Martina ve zdi, který leží od Platýse na jih ve směru k nábřeží.