Náhrobní deska Tycho Brahe v chrámu Panny Marie před Týnem má prý magickou moc a váže se k ní podivuhodná pověst. Prý ten kdo na ní pohladí tvář učence, bude zbaven bolesti zubů. Tak si to pamatuje, někdy se to může hodit
Tycho Brahe (1546–1601) byl dánský šlechtic a jeden z nejvýznamnějších astronomů předkopaerníkovské éry. Narodil se v Dánsku a studoval právo a astronomii na univerzitě v Leidenu. Brahe je známý pro své přesné a komplexní astronomické a planetární pozorování, které provedl bez pomoci dalekohledu, jelikož žil před jeho vynálezem.
Jeho hlavní přínos spočívá v shromáždění velkého množství přesných měření poloh planet, které později umožnily Johannesu Keplerovi formulovat slavné Keplerovy zákony pohybu planet. Brahe také vytvořil vlastní model vesmíru, který byl hybridem mezi geocentrickým systémem Ptolemaiova a heliocentrickým systémem Koperníkova.
Zemřel v Praze v roce 1601 a pohřben byl v chrámu Panny Marie před Týnem. Jeho hrob se stal předmětem mnoha legend. Zdali ta o zbavení bolesti zubů při dotyku s jeho náhrobní deskou má magickou moc se můžete přesvědčit sami.
Já to nevím, spíše než k jeho náhrobní desce jsem vždy spěchal spíše k zubaři.
Když ale k desce sami zajdete, možná budete moci zavzpomínat i na ty zbývající legendy.
- Zlatý nos: Tycho Brahe údajně přišel o část svého nosu během šermířského duelu, což bylo běžné u šlechticů té doby. Podle legendy si nechal vyrobit náhradní nos z kovu, o kterém se tradovalo, že je ze zlata, ačkoli pravděpodobně byl ze slitiny mědi a cínu. Tento nos používal během společenských událostí a při pozorování hvězd.
- Pet jelen jako domácí zvíře: Brahe byl známý svou excentrickou povahou a podle některých příběhů choval v domě domácího jelena jako mazlíčka. Jelen údajně zemřel po pádu ze schodů během jedné z Braheho hostin.
- Tajemná smrt: Jeho náhlá smrt v roce 1601 vedla k mnoha spekulacím. Dlouho se věřilo, že Brahe zemřel na zánět močového měchýře, ale pozdější forenzní analýzy naznačovaly možnost otravy rtutí. To vedlo ke spekulacím o vraždě, přičemž jako možní pachatelé byli označováni jak jeho asistent Johannes Kepler, tak i členové dánského královského dvora.
- Astronomické přesvědčení: Ačkoliv byl Brahe vynikajícím astronomem, odmítal plně přijmout heliocentrický model vesmíru, který navrhl Koperník. Místo toho vyvinul vlastní geoheliocentrický systém, ve kterém Slunce a Měsíc obíhají Zemi, zatímco ostatní planety obíhají Slunce.