Bylo to roku 1966, když se před orlojem zastavil 16 letý student strojnické průmyslovky Milan Patka a zjistil, že stejně jako většina lidí vůbec netuší co se na orloji skutečně odehrává a co značí co.

Půjčil si v univerzitní knihovně patřičnou výbavu a netrvalo dlouho a stal se znalcem teoretikem, který rozeznával všechny 4 časy, světlý a tmavý den dělený na 12 dílů s magickými významy a další.

Když pak stanul znova před orlojem, zdálo se mu vše v pořádku, ale něco neodpovídalo. Hnědočervená a vnitřní tmavá kruhová plocha v dolní části modrého ciferníku tam byla umístěna jako dva středné kruhy se společným středem, takže orloj ukazoval po celý rok stejnou dobu soumraku, stejnou dobu svítání a tím také stejnou délku noci.

Patkovi chvíli trvalo než uvěřil a pak rozeslal do všech stran studii “Připomínka ke stavu astronomického ciferníku pražského orloje”.
Díky tomu byla kresba v létě roku 1979 opravena – do té doby, tedy od 1. července 1948 až do 16. července 1979 bylo vše správně pouze v jediný den v roce.

A jediný kdo si toho všiml byl 16 letý student ze Smíchova.