Tam, kde se dnes setkává ulice Spálená s ulicí Myslíkovou, stával vyhlášený novoměstský pivovar. A pivo tu uměli vařit dobré, vždyť se tu vařilo již po několik staletí. Však přišly zlé časy. Poté co bylo potlačeno i povstání stavů proti císaři, Ferdinand II. dal všem protestantům na výběr: buď přijmout katolicismus, anebo opustit zemi.

Myslík z Hyršova, majitel pivovaru, byl horlivým protestantem a své víry se nechtěl vzdát. A tak naložil vše, co uvezl na vůz, aby mohl zemi českou opustit. Kromě peněz a šperků však vlastnil také značné množství stříbra, a to tolik, že ho nemohl s sebou vozem vzít.

V té době mnoho vyhnanců věřilo, že se vše změní a oni se budou moci vrátit. Nejinak uvažoval i Myslík. A tak vzal velkou hliněnou formu ryby, takovou, v níž se dříve peklo, tu celou vyplnil roztaveným stříbrem a poté ji zazdil do stěny svého domu, který musel tak bolestně opouštět.

Ubíhaly roky a císař své nařízení nezměnil, a tak ani Myslík se již nikdy nevrátil a stříbrná ryba zůstala ukryta a zapomenuta v domě. O dům však nikdo řádně nepečoval, a tak ten chátral, až byl ve stavu, kdy město nařídilo jeho zbourání. Nový majitel to nesl těžce, neměl peněz ani na opravu, ani na postavení domu nového, a když dům boural, s obavou pohlížel do své budoucnosti.

Když se dostal k jedné ze zdí obrácené k Spálené ulici, z ničeho nic narazil na zazděnou rybu z podivného černého kovu. Stříbro tak věky zčernalo. Podivil se tomu a zaradoval se, když zjistil, co našel.

A tak nejenže nový dům postavil, ale mnohem honosnější a větší, než na jaký kdy dříve byť jen pomyslel. A co víc, opět tu otevřel pivovar, a tak staré pivovarské řemeslo nezaniklo a po mnoho let zde dále žilo.