Císař Rudolf II. byl jedním z nejpodivnějších panovníků, kteří kdy vládli z Pražského hradu. V roce 1583 přesunul celý svůj dvůr z Vídně do Prahy. Neudělal to kvůli politice. Udělal to kvůli svým sbírkám. Praha se díky němu proměnila v hlavní město vědy, umění a tajemných pokusů.

Na Hradě nechal vybudovat obrovskou Kunstkomoru. Byla to největší sbírka kuriozit v celé Evropě. V rozlehlých sálech se hromadily obrazy od Dürera, Leonarda da Vinci a Tiziana. Vedle nich stály sochy z antického Říma. V regálech ležely vzácné minerály, fosilie a drahokamy. Rudolf sbíral úplně všechno.

Císař ale neshromažďoval jen umění. Měl obrovskou slabost pro podivnosti a záhady. Ve své sbírce prý uchovával roh jednorožce, drápy gryfů i kouzelné kameny. Nikdo přesně nevěděl, co všechno se v jeho komnatách skrývá. Přístup do Kunstkomory měl jen on sám. Žádného návštěvníka tam nepustil.

Rudolf byl posedlý alchymií. Na svém dvoře zaměstnával desítky alchymistů. Ti ve sklepních laboratořích hledali způsob, jak proměnit olovo ve zlato. Mezi jeho dvořany patřili i slavní vědci Tycho Brahe a Johannes Kepler. Císař trávil mnohem víc času mezi experimentátory než mezi ministry. Říkalo se mu „kníže alchymistů“.

Pro exotická zvířata nechal Rudolf zřídit takzvaný Lví dvůr. Byla to vlastně první zoologická zahrada v Praze. Choval tam lvy, tygry a další šelmy. V zahradách Hradu pěstoval vzácné rostliny z dalekých zemí. Celý Pražský hrad se za jeho vlády proměnil v obrovské muzeum plné divů.

Po Rudolfově smrti v roce 1612 začal smutný úpadek sbírek. Nejhorší ránu jim zasadili Švédové v roce 1648. Při obléhání Prahy vyrabovali celý Hrad. Královna Kristýna nechala odvézt stovky cenných předmětů do Stockholmu. Mezi ukradenými poklady byla i slavná Ďáblova bible. Z obrovské Kunstkomory se v Čechách téměř nic nedochovalo. Zbytek později rozprodal v dražbě císař Josef II.