Vznešený Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí skrývá temné tajemství. Mezi barokními štuky a zrcadly, v nichž se kdysi odrážely stovky svící, bloudí duch mlynářovy dcery, dívky, která toužila po lesku a slávě. Její příběh je varováním před pýchou a marnivostí, které mohou vést ke ztrátě duše.

Podle pověsti se mladá mlynářka dostala na ples v paláci, kde ji okouzlil tajemný cizinec. V tanci s ním, který nebyl nikdo jiný než sám ďábel, ztratila svou duši. Od té doby se zjevuje v paláci, hledajíc ztracené. Její zjevení je tiché a melancholické, připomíná stín minulosti a marné touhy.

Dnes se sice v Lichtenštejnském paláci konají významné události a sídlí zde hudební akademie, ale pověst o ztracené duši mlynářovy dcery zůstává živá. Někteří návštěvníci tvrdí, že v pozdních hodinách slyšeli tichý šepot a zahlédli stín tančící postavy v zrcadlech. Její osud je připomínkou, že i v nejkrásnějších kulisách se mohou skrývat tragédie a ztracené duše.

Pokud se někdy ocitnete v Lichtenštejnském paláci, zastavte se na chvíli a v tichosti vzpomeňte na mlynářovu dceru. Možná, že právě vaše vzpomínka jí pomůže najít klid a osvobodit se od pout paláce, kde navždy ztratila to nejcennější – svou duši.