Klášter Křižovníků, majestátně se tyčící na Křižovnickém náměstí, skrývá ve svých hlubinách nejedno tajemství. Mezi jeho kamennými zdmi, které pamatují staletí, se prý ozývají tiché, naléhavé hlasy. Nejsou to slova hrozeb ani výčitek, ale šepot modliteb, sténání zbožnosti, ozvěny minulosti.

Tyto tajemné hlasy, duchové dávných mnichů, se zjevují jako jemné, sotva slyšitelné šepoty. Zdá se, že se vznášejí v chladném vzduchu klášterních chodeb a kaplí, a občas je lze zaslechnout i v přilehlém kostele svatého Františka z Assisi. Někteří věří, že jsou to duše mnichů, kteří zde kdysi žili a zemřeli, a kteří stále konají svou věčnou modlitbu.

Pověsti vyprávějí, že hlasy se nejčastěji ozývají v pozdních nočních hodinách, kdy se nad Prahou rozprostře tma a ruch města utichne. Tehdy, v tichu a klidu, lze zaslechnout ony tajemné šepoty, které připomínají dávné časy a zbožný život mnichů. Pokud se tedy ocitnete v noci v okolí Křižovnického kláštera, zaposlouchejte se. Možná i vy uslyšíte hlasy z hlubin kláštera, které vám připomenou, že i kameny mohou šeptat příběhy.

Nejde o zlé duchy, spíše o melancholické připomenutí minulosti. Jejich přítomnost je spíše zamyšlením nad pomíjivostí času a sílou víry, která se v těchto zdech po staletí uchovávala. Hlasy z Kláštera Křižovníků jsou tak jedním z mnoha pražských strašidel, které dodávají městu jeho jedinečnou atmosféru a tajemnost.