Kdysi dávno, když se dnešnímu Karlovu náměstí říkalo Dobytčí trh, měl Divišovský z Prošovic statek a velké zahrady u hradeb na západ od něj. Byl to pán bohatý a také štědrý. Pomáhal chudým, nemohoucím, dával na vše, co sloužilo k Boží slávě a sám býval první na mších svatých ve Svatoštěpánském kostele, který dosud stojí opodál.
I stalo se, že se roznemohl. Nikdo nemohl přijít na žádný lék pro něj, lékaři byli bezradní a tak mu bylo stále hůře a hůře a namísto uzdravení jen další rány přicházely. Jako by ho Pán zkoušel, zdali nepodlehne bolestem a myšlenkám nekřesťanským.
Jeho statek téměř celý lehl popelem, manželka se pro jeho nevrlost na něj hněvala a vinice zůstaly potlučené krupobitím. Když se těžce zkoušen modlil k Bohu, litoval svých hříchů, k nimž ho právě jeho strádání dovedlo, tu ho přepadla jakási hluboká trudomyslnost a on nabyl dojmu, že se blíží jeho poslední den.
I napadlo ho obrátit se na Pannu Marii, ochránkyni ctnostných i hříšníků, v důvěře v její pomoc a přímluvu. A stalo se, že toho dne se mu ve snu zjevilo čtrnáct svatých pomocníků.
První vystoupila svatá Barbora. Se zářivou třpytící se korunou mu řekla, že odvrátila jeho poslední hodinku, která byla již opravdu velmi blízko a že díky její přímluvě na nebesích se nemusí obávat nejhoršího.
Svatý biskup Erasmus ho ujistil, že bude zbaven svých nemocí. Svatý Blažej se dvěma skříženými svíčkami v ruce mu dal naději, že i ostatních svých neduhů bude zbaven. Svatý Jiří pak zvěstoval, že on bude spolu s ostatními stát při něm při jeho pokušeních proti víře.
Svatá Markéta a Kateřina se pak přimlouvaly za odpuštění jeho hříchů, Svatý Cyriak, aby byl ušetřen protivenství nepřátel, Svatý Kryštof zažehnal tresty, požáry a krupobití a Svatý Eustach i domácí sváry, které s jeho uzdravením mají pominout.
Příslib Svatého Jiljí, opata, pak zahnal neúrodu od jeho statků.
A nakonec pak přistoupil sv. Vít, který pronesl řeč: “Všechny nás k sobě pozvala Panna Maria, když jsi ji prosil o slitování. Obklopili jsme její trůn a nyní pro všechny Tvé dobré skutky zapomněl Hospodin vše, co bylo v tvůj neprospěch. Uzdravíš se!”.
V tu chvíli se nemocný probudil ze sna a mohl hýbat údy a cítil se stejně jako kdysi dříve a tak se stalo, že byl zázračně uzdraven. Co nedokázali lékaři, to dokázala hluboká modlitba.
Lidé začali přicházet, aby mu blahopřáli a on, ač se jeho jmění citelně zmenšilo, zase se stal dobrodincem a na památku a poděkování za jeho zázračné uzdravení nechal vystavět vedle svého domu kapli.
Dnes bychom ji ale hledali marně. Stávala na místě, kde najdeme dům U čtrnácti pomocníků, který jediný nám svým jménem připomíná ono místo.
Reálie příběhu
Dům u čtrnácti svatých pomocníků stojí v Ječné ulici č. 547/15 na Novém Městě. Pokud jste se ve vyprávění nedopočítali všech čtrnácti pomocníků, pak na desce připevněné na tomto domě najdete jména všech.
Můžete na ní číst: “Čtrnáct svatých pomocníků v nemocech, nebezpečích, epidemiích a válkách. Achatius-Barbora-Blažej-Cyriak-Diviš-Erasmus-Eustach-Jiljí-Jiří-Kateřina Alexandrijská-Kryštof-Markéta Antiošská-Pantaleon-Vít“.
Čtrnáct pomocníků se váže ke starému kultu čtrnácti svatých pomocníků ze 13. století, který se šířil z tehdejšího Bavorska. Věřilo se, že mají zvláštní vliv na přímluvu u Boha.
A Divišovský z Prošovic? Jedná se o skutečnou historicky doloženou osobu, kterou lze najít ve více zápisech týkajících se Nového Města. Mimo jiné například v 226. Snesení sněmu obecního vší koruny České l. 1552, 4. ledna.