O tom jak orloj temnou budoucnost věstí a jak ji zvrátit lze

Vypráví se, že orloj ukazuje nejen čas a nebeská znamení všelijaká, ale prý věští i budoucnost národa českého. Nejchmurnější věštbu však přinese sám kostlivec, který až lebkou ze strany na stranu začne kývati, velká voda přijde a zaplaví Staroměstské náměstí, domy se rozpadnou až zcela zmizí a ještě před tím vypukne velká krvavá bitva někde k Bílé hoře a to tak velká, že krev až k Vltavě proudem doteče. Tehdy český národ vyhlazen bude, však až na několik lidí.

O mnoho let později, pojede povoz až tam kde kdysi Staroměstské náměstí bývávalo, vozka tam zastaví, práskne bičem, otočí se na těch několik lidí ve vozu a pronese: “Zde kdysi Praha stávala”. A to bude ten okamžik, kdy vše se začne zase lepšit po mnoha letech bídy a utrpení zas dobře bude.

Však krutý osud lze zvrátit.

V noci po dni, kdy kostlivec svoji temnou věštbu zvěstuje, hoch o novoroční noci narozený, v hodinu kdy půlnoc začne odbíjet, od Týnského chrámu vyběhne tak , aby s posledním odbytím stál před Staroměstským orlojem, může kamenem po kostlivci hodit a pokud lebku mu roztříští, vše zlé bude zažehnáno a kostlivcova věštba tak bude odvrácena.

Reálie

Pověst se vyskytuje v několika variantách z nichž některé se vážou k zastavení hodin orloje, jiné k znamení danému kostlivcem.

Kostlivec , symbolizující smrtku, má na orloji funkci již dnes. Otáčí hodiny jakožto symboliku uhýbajícího času a tahá za provaz umíráčku, který před opětovným spuštěním času zazvoní 73x, byť smrtka tahá za provaz jen 24x.

Smrtka však není původní, ale byla vytvořena v roce 1976 sochařem Miroslavem Smrkovským. Ta původní shořela při požáru Staroměstské radnice 8. května 1945 ráno. Doufejme, že i spolu se budoucností, kterou měla věstit.

Zajímavá je zmínka o bitvě na Bílé hoře, která se už fakticky tedy stala a to 8. listopadu 1620.