Pokud byste někde v Praze hledali legendární “pražskou kavárnu”, nabízí se několik míst. Tím s dlouhou historii je Montmartre v Řetězové ulici, kterou jsem si v poslední době velmi oblíbil.

Kdysi tu sídlila hospoda, dupárna, putyka a kořalna Olympie. Svých duchem jako by mi zapadala do ducha, kterého cítím z dávné historie Moulin de la Galette na Montmartre v Paříži. Možná i proto mi Řetězová začala být docela sympatická.

A snad i proto a pro velmi specifickou společnost tu v roce 1911 otevřel zpěvák a kabaretiér Josef Waltner podnik navazující na starší pražské šantány. Scházela se v něm pražská bohéma, umělci, zpěváci a další trochu podivní ptáčci.

Hrála tu Gaučova kapela, Kunftovo kvarteto a známý klavírista pan Reis. Přidat se mohli i hosté a tak Artur Longen, spisovatel, výtvarník a režisér, se svou ženou herečkou Xenou Longenovou předváděli apačské tance a vrchní Jirák s Emčou přezdívanou “Revoluce” zde poprvé v Praze tančili argentinské tango.

Snad i místnost nazvaná Chat Noir je ve skutečnosti odkazem na slavný pařížský kabaret Le Chat Noir – Černou kočku na Montmartre.

Ze jmen, která tu zanechal stíny v prostoru jsou to Eduard Bass, Vlasta Burian, Franz Kafka, E.E. Kisch, Jaroslav Hašek a další.

Dnes jsou v Řetězové ulici tři kavárny – Cafe Ebel, mimochodem doporučuji pro zastavení, zmíněný Montmartre a Literární kavárna v domě U zeleného věnce,původně ze 14 století se zbytky původních sgrafit na fasádě.

Je zde také řada domovních znamení z niž jedno skrývá záhadu a to je dům U černé botky, který má nad vchodem plasticky vyvedenou a stylizovanou kolečkovou brusli, která působí jako zjevný anachronismus …

K místu se vážou příběhy např. právě ten o indiánech z roku 1791, kdy zde měl jakýsi angličan provozovat představení divokých indiánských domorodců, která nedopadla právě vzorově a dle nichž vznikl název domu U třech divých.

Velmi zajímavý je dům Pánů z Kunštátu, který pochází ze 12 století. Románské zdivo bylo dlouho skryto a bylo objeveno až v roce 1941 a pak znova až v roce 1951. Dnes je to jeden z nejzachovalejších románských patrových objektů palácového typu v Praze.

A tak by se dalo o Řetězové ulici vyprávět dlouho …

Nakonec její název prý pochází od řetězů, kterým se zavírala Vltava kvůli výběru cla a který končil právě až zde – v Řetězové ulici.