Prahou se line ozvěna dávných časů, kdy na tomto území vládli jiní bohové, bohové pohanství. Duch starých bohů je zhmotněním této zapomenuté síly, tiché připomínky dob, kdy lesy šeptaly jiná jména a obětiště stála na posvátných místech. Není to duch konkrétní osoby, ale spíše esence víry, která kdysi hýbala celou zemí.

Pověsti vyprávějí, že se zjevuje v místech spojených s dávnými obřady a pohanskými rituály. Tam, kde kdysi hořely posvátné ohně a kněží vzývali staré bohy, tam se může zhmotnit i dnes. Jeho přítomnost je cítit jako chladný vánek, jako šepot v korunách stromů, jako tíseň, která padne na srdce.

Není zlý ani krutý, ale spíše smutný a osamělý. Touží po uznání, po připomínce, že jeho čas nebyl zbytečný. Pokud se s ním setkáte, uctěte tichou vzpomínkou dávné časy a nechte ho odejít s pocitem, že na něj nebylo zapomenuto. Tím mu můžete alespoň na chvíli dopřát klid a smíření.