V pradávných časech, kdy země česká ještě divoká byla a lidé žili v úctě k prastarým bohům a duchům, stávala na vysoké skále nad řekou Vltavou pevná hradiště. Tam, na Vyšehradě, sídlila moudrá kněžna Libuše, […]
Category Archive: Pověsti starých časů
Nejstarší vrstva pražských legend sahá hluboko do dob, kdy na Vyšehradě vládla kněžna Libuše a nad Vltavou zněla proroctví o budoucí slávě města. Od příběhů o Přemyslovcích přes dobu Karla IV. až po renesanční dvůr Rudolfa II. – tato sbírka zachycuje legendy, které formovaly identitu Prahy po celá staletí. Uslyšíte o stavbě Karlova mostu ze syřečků a vajec, o zvonu Zikmundu uvázaném na provaze z dívčích vlasů i o rytíři Bruncvíkovi a jeho věrném lvu. Jsou to vyprávění předávaná z generace na generaci – příběhy, bez kterých by Praha nebyla Prahou.
Na vysoké skále, která se jako hrdý strážce tyčila nad divokými proudy Vltavy a kde se potok Botič líně vinul do jejích vod, stávalo prastaré hradiště Vyšehrad. V dávných časech, kdy země česká ještě teprve […]
Dávno, pradávno tomu, co se v srdci Nového Města pražského, na tehdejším Dobytčím trhu, dnes Karlově náměstí, tyčil starobylý a tajemný dům. Nebyl to dům ledajaký, neboť se o něm po staletí šeptalo, že je […]
Bývalo kdysi dávno, v dobách dávno minulých, kdy Praze vládli knížata moudří a silní, a kdy se pověsti šířily ústním podáním jako vítr po Vltavě. Jedna z nich vypráví o statečném knížeti Bruncvíkovi, synu knížete […]
V dobách dávno minulých, kdy Praze vládl moudrý a osvícený císař Karel IV., rozkládala se na jejím západním okraji, na vrchu Petříně, krajina plná vinic a sadů. Však právě v těchto místech, kde se dnes […]
V dávných dobách, kdy svět byl protkán nitkami osudů, které se zdály být pevnější než skála, a kdy lidé věřili, že láska může překročit hranice urozenosti i země, odehrál se v dalekém Burgundsku příběh, jehož […]
Bylo tomu v dobách dávných, kdy Praha, to kamenné srdce české země, zažívala těžké časy. Psal se rok tisíc sedm set třináctý, a nad Starým Městem se vznášel neviditelný, avšak všudypřítomný stín – stín morové […]
V dávných časech, kdy pražské uličky halil soumrak stejně hustý jako tajemství ukrytá za starými zdmi, a kdy víra v zázraky byla stejně pevná jako kamenné základy chrámů, se stala událost, jež dodnes budí úžas […]
V dávných dobách, kdy nad českou zemí ještě vane duch starých bohů a křesťanská víra teprve zapouští své kořeny, žila kněžna jménem Ludmila. Narodila se kolem roku 860, dcera mocného knížete Slavibora z Pšova, jenž […]
V dávných časech, kdy na pražském trůně seděl moudrý císař Karel IV., jenž zemi naší ve slávě a bohatství pozvedl, stávala Praha jako klenot nad Vltavou. Její uličky byly plné života, hlasů kupců i studentů, […]
V časech dávno minulých, kdy ještě lucerny na pražských ulicích sotva prosvětlovaly hustou tmu a stíny tancovaly po křivolakých uličkách Malé Strany, šeptalo se leccos. Zvláště pak v chladných zimních večerech, kdy praskání dřeva v […]
Dávno tomu, kdy stará Praha ještě dýchala svým prastarým dechem a její uličky šeptaly ozvěny minulých věků, stávala Malá Strana, ponořená do stínu Hradčan, jako tichý svědek nesčetných osudů. V jejím srdci, nedaleko majestátního kostela […]
Na Malé Straně, tam co se Karmelitská ulice vine jako stará hadice mezi domy a kde Petřín svahy své do nebe zvedá, stával odedávna palác Vrtbovských pánů. Nádherné sídlo to bylo, s okázalými štuky a […]
Kdysi dávno, v dobách, kdy stará Malá Strana dýchala ještě jiným, pomalejším tempem a její kamenné uličky šeptaly ozvěny staletých příběhů, stával tu jeden dům, jenž se pyšnil jménem „U Turkovy hlavy“. Stál v Sněmovní […]
V dávných časech, před bezmála třemi sty lety, kdy se kamenné srdce Prahy ještě tepalo v rytmu dávných pověstí a tajemství, stávala na Mostecké ulici, jež se jako tepna vinula k chloubě města, ke Karlovu […]
Bylo tomu v dobách dávných, v roce devítistém třicátém druhém, kdy kníže Boleslav I., jemuž pro jeho skutky přezdívalo se Ukrutný, panoval v zemi české. Tři léta již uplynula od oné tragické chvíle, kdy v […]
Bylo to dávno, před mnoha a mnoha lety, kdy se nad údolím Vltavy tyčila hradčanská koruna, a mezi jejími drahokamy zářil i rozlehlý Černínský palác. Jeho okna shlížela na Loretánské náměstí, kde se za soumraku […]
Bylo nebylo, v dobách dávných, kdy ještě pražské Hradčany nebyly takové, jak je známe dnes, a kdy moc urozených pánů vládla pevnou rukou, stál na Loretánském náměstí, naproti tiché Loretě, jen zárodek čehosi velkolepého. Bylo […]
V dobách dávno minulých, kdy kamenné ulice Prahy šeptaly příběhy staré jako sám čas, a kdy stíny smrti tančily v každém zákoutí, postihla naše milované město jedna z nejstrašnějších ran. Bylo to v čase, kdy […]
Za časů, kdy na trůně habsburském seděla moudrá císařovna Marie Terezie, a kdy ulice pražské ještě voněly po spáleném dřevu z komínů a kopytech koní na kamenné dlažbě, stála v srdci Pražského hradu Bílá věž. […]